Náš dům
23. 11. 2007
O našem domě se vypráví, že za 2 světové války tu Němci měli nějakej
bunkr na místě, kde teď máme sklep. No a povídá se, že jednoho Němce,
kterej tam něco střežil, někdo zabil, jenže to, po čem kdo tehdy šel,
tak se nenašlo... Takže možná něco máme pod sklepem:-D
Naši mi pořád něco tají, akorád když můj děda, kterej nedávno umřel, když měl něco popito, tak mi vždycky začal vykládat věci, že třeba máme pod barákem poklad a podobně. Jenže řeknu vám jinou příhodu...
Jednou, když šel otec do sklepa pro brambory, tak pry viděl nějakej obličej starého, vousatého chlapa ve zdi. Naši si z něho dělali srandu, jenže pak stejný ukáz viděl stryc i děda. Podle mě je to ten němec, kterého zabili, ale on tu pořád hlídá to, co hlídal kdysi.
Teď - co se stalo mě. Stalo se to tak před 5 lety, to jsem měl nějak 12let, jsem spával se sestrou ve vrchní části domu, měli jsme tam patrové postele. Jednou, když jsem u TV usnul na spodní posteli, kde spávala sestra, tak ona si šla lehnout s matkou do ložnice, aby mě nebudila. V noci jsem se probudil a slyšel jsem, jak nade mnou vrže postel, jako by tam někdo ležel, tak jsem zavolal: „Lucko, jseš tam?“ Jenže nikdo neodpověděl, ale stále jakoby tam někdo byl. Tak jsem zvolal podruhé, ale nic, tak jsem se naštval, rožnul světlo a tento moment bych nepřál nikomu. Postel prázdná a povlečení a peřina byly pomačkané, jako by tam někdo fakt ležel. Já jsem okamžitě vystartoval pryč a od té doby tam nespal.
Nebo třeba, když naši seděli jednou večer v kuchyni a čekali dědu, jak dojde z nákupu, tak slyšeli dveře od dvora, pač máme kuchyň u chodby, takže si mysleli, že je to děda. Jenže nikdo nic. Tak se šli podívat a nikdo nedošel, akorát pod dveřmi byl kobereček otočenej, jako by někdo přes něj přešel, ale všichni byli v kuchyni.
Nakonec napíšu, že naši tento dům koupili před 20 lety za 90 000 a majitel něco řekl dědovi a právě děda s bábinou něco pak začali tajit.
Naši mi pořád něco tají, akorád když můj děda, kterej nedávno umřel, když měl něco popito, tak mi vždycky začal vykládat věci, že třeba máme pod barákem poklad a podobně. Jenže řeknu vám jinou příhodu...
Jednou, když šel otec do sklepa pro brambory, tak pry viděl nějakej obličej starého, vousatého chlapa ve zdi. Naši si z něho dělali srandu, jenže pak stejný ukáz viděl stryc i děda. Podle mě je to ten němec, kterého zabili, ale on tu pořád hlídá to, co hlídal kdysi.
Teď - co se stalo mě. Stalo se to tak před 5 lety, to jsem měl nějak 12let, jsem spával se sestrou ve vrchní části domu, měli jsme tam patrové postele. Jednou, když jsem u TV usnul na spodní posteli, kde spávala sestra, tak ona si šla lehnout s matkou do ložnice, aby mě nebudila. V noci jsem se probudil a slyšel jsem, jak nade mnou vrže postel, jako by tam někdo ležel, tak jsem zavolal: „Lucko, jseš tam?“ Jenže nikdo neodpověděl, ale stále jakoby tam někdo byl. Tak jsem zvolal podruhé, ale nic, tak jsem se naštval, rožnul světlo a tento moment bych nepřál nikomu. Postel prázdná a povlečení a peřina byly pomačkané, jako by tam někdo fakt ležel. Já jsem okamžitě vystartoval pryč a od té doby tam nespal.
Nebo třeba, když naši seděli jednou večer v kuchyni a čekali dědu, jak dojde z nákupu, tak slyšeli dveře od dvora, pač máme kuchyň u chodby, takže si mysleli, že je to děda. Jenže nikdo nic. Tak se šli podívat a nikdo nedošel, akorát pod dveřmi byl kobereček otočenej, jako by někdo přes něj přešel, ale všichni byli v kuchyni.
Nakonec napíšu, že naši tento dům koupili před 20 lety za 90 000 a majitel něco řekl dědovi a právě děda s bábinou něco pak začali tajit.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář